Frantiąek Novotný se narodil v roce 1881 v Hlíně na Chrudimsku jako nejmladąí dítě v rodině krejčího Jana Novotného a Nepomuceny Turkové, dcery řídícího učitele z Vrbatova Kostelce. Jeho o 22 let starąí bratr Jan se stal katolickým knězem, děkanem v Novém Městě nad Metují a svého bratra vydrľoval na studiích. Frantiąek vystudoval klasickou filologii na filozofické fakultě Karlovy univerzity, po studiích působil jako profesor na gymnáziu, oľenil se a narodila se mu dcera.

Do první světové války odeąel v srpnu 1914 jako poručík v záloze 18. praporu polních myslivců. Zpočátku velel setnině na ruské frontě, zde byl ale 29. října 1914 zraněn a aľ do června 1915 poslán na dovolenou. Po provedeném superarbitračním řízení byl v důsledku zranění klasifikován jako "k řadové sluľbě nezpůsobilý, místních sluľeb schopný". Po ukončení dovolené střídavě vykonával funkci velitele náhradní setniny 18. praporu polních myslivců ve Lvově a v Uhrách a instrukčního důstojníka ve ąkole pro záloľní důstojníky 11. armádního sboru v Krnově a v Kamionce Strumilowe v Haliči. V posledním roce války byl velitelem ąkoly pro výcvik jednoročních dobrovolníků. Válku končil v hodnosti setníka v záloze.

V roce 1918 získal doktorát a roku 1920 byl jmenován řádným profesorem na filozofické fakultě brněnské univerzity, kde působil aľ do roku 1957. Byl děkanem filozofické fakulty, prorektorem univerzity, autorem velkého Latinsko - českého slovníku a přeloľil kompletní dílo Platóna.

Jan Novotný *1833

Karla Federová *1875

Frantiąkovou ľenou se v roce 1907 stala Karla Federová. Jejím otcem byl Josef Leopold Feder, nájemce pivovaru v Mýtě (bratr Marie Federové, matky výąe jmenovaného Jaroslava Novotného), matkou Anna Kuřáková, dcera Karla Kuřáka, obchodníka dřívím z Podskalí. Jiľ Karlův dědeček Frantiąek byl pobřeľným, otec ©imon dřevař a sám Karel byl městským radním. Starąí Karlův bratr Frantiąek Kuřák byl lékař, porodník a toxikolog, profesor vysokých ąkol v Praze, Vídni a Innsbrucku.

Matkou Anny Kuřákové byla Marie Hlavsová, dcera Josefa Hlavsy, mlynáře a majitele jednoho z Novoměstských mlýnů na praľském Primátorském ostrově. Mariina sestra Anna Hlavsová byla členkou vlasteneckého krouľku, který se scházel za vedení Karla Amerlinga a Bohuslavy Rajské u Fričů.

Mlynář Josef Hlavsa pocházel z Lidic, kde se tento rod vyskytoval jiľ několik generací, jeho děd Josef Hlavsa byl lidickým rychtářem.

V rodině se léta traduje, ľe praotcem tohoto rodu byl Jan Hlavsa z Liboslavě, jeden z prvních stoupenců Lutherova učení, který byl v letech 1515-1517 purkmistrem Starého Města Praľského a roku r. 1522 při korunovaci krále Ludvíka Jagellonského byl povýąen s predikátem "z Liboslavě" do stavu rytířského. Jeho syn Petr Hlavsa z Liboslavě byl v letech 1553-1561 císařským vrchním mincmistrem, který tehdy sídlil v Kutné Hoře, Petrův vnuk Radslav po bělohorské bitvě přestoupil ke katolické víře a roku 1624 se stal kutnohorským purkmistrem.

Sestra Karly Federové Marie se provdala za Josefa Friče, zakladatele hvězdárny v Ondřejově, který byl synem revolucionáře Josefa Václava Friče.

Josef Leopold Feder *1842

Jana Novotná *1908 a Karel Novotný *1904

Frantiąek Novotný a Karla Federová měli jedinou dceru Janu (vąemi ale nazývanou Hana, Hančí), moji babičku, která se narodila v roce 1908 a později se stala středoąkolskou profesorkou angličtiny.

V roce 1922 Frantiąek Novotný ovdověl a roku 1931 si bere za ľenu Věru Bakalinskou, ruskou emigrantku, která se svou matkou a sestřinou rodinou utekla před boląeviky z Kyjeva do polské Poznaně. Jejich domácnost se stala místem setkávání osobností brněnského kulturního a akademického ľivota i ruské emigrace za války i v poválečných letech. Ve své publikační aktivitě byl neúnavný, výčet jeho prací je obsáhlý, svůj psací stůl opustil tři týdny před smrtí v 83 letech.

Roku 1932 se opět spojují nitky obou rodin Novotných - vnuk Marie Federové Karel Novotný si bere vnučku jejího bratra Josefa, Janu Novotnou. Mají spolu tři děti: Evu - mou maminku, Karla a Hanu.

Hana, Eva a Karel Novotní

zpět